Benešovský concierge
Památky pěší docházkové vzdálenosti
Zřícenina minoritského kláštera
Počátkem 13. století zde Tobiáš z Benešova vybudoval Minoritský klášter. V roce 1294 byl poškozen ohněm a následně opraven. V roce 1420 byl vypálen husity a roku 1648 švédy. Znovu již nebyl nikdy opraven a dnes z něj najdeme dva gotické oblouky, které jsou za noci působivě osvíceny. Stojí na kopci na severovýchodě města Benešova v jižní části ulice Na Karlově.
Budova Muzea umění a designu
Secesní dům č.p. 74 byl postaven v roce 1904 podle projektu Marcela Dusila původně pro účely Okresní hospodářské záložny v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili. V rámci Muzea umění je prezentována grafika a expozice československé fotografie, která je jediná v Čechách.
Kostel sv. Anny
Barokní kostel sv. Anny, dominanta Masarykova náměstí, který byl postaven roku 1708 spolu s bývalou piaristickou kolejí. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. Za povšimnutí stojí také Rajský dvůr ve vnitrobloku se slunečními hodinami.
Kostel sv. Mikuláše
Raně gotický kostel ze 13. století, který se nachází v loklaitě zvané Karlov. V interiéru se dochovala cenná barokní výzdoba - sochy M. B. Brauna a nástěnné malby I. Raaba. Na jižní straně se dochoval gotický profilovaný portál, členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě datovaný kolem r. 1500.
Horní zvonice na Karlově
Velmi cenná dřevěná zvonice vzpěradlového typu se čtyřbokým pláštěm a nízkou dlátkovou střechou, stojící před vchodem do sv. Mikuláše, v jejímž zdivu je snad částečně zachována jedna z původních věží chrámu. Nynější podoby nabyla po opravě v roce 1828, kdy byla opatřena hodinami. Obsahuje zvony: Matky Boží (farní kronika jej uvádí jako zvon František) z roku 1437, Mikulášský zvon s reliéfem biskupa z roku 1483, další zvon z roku 1593 zhotovený nákladem benešovské obce, umíráček – litinový cimbál a cimbál ze slonoviny. Původně zde umístěný Arklebský zvon (Salvator) z roku 1603 se nyní nachází v předsíni chrámu sv. Mikuláše.
Dolní zvonice na Karlově
Původní dřevěná zvonice je v písemných pramenech připomínána k roku 1627. Stála na místě někdejšího starého proboštství. V dnešní zděné podobě pochází z 1. třetiny 19. století. Ve zvonici je zavěšen zvon „Ave Maria“ od mistra Rudgera z roku 1322, který náleží k nejstarším v Čechách.
Radnice – dnes budova Městského úřadu Benešov
Dům č.p. 100, který pochází ze 17. století. V roce 1867 jej získala městská obec a zřídila zde radnici. V roce 1995 byl dům podle návrhu pražského architekta Josefa Pleskota z větší míry přestavěn a rozšířen do nynější podoby. Přestavba byla oceněna „Grand Prix“ Obce architektů za rok 1995.
Bývalá banka - dnes budova městského úřadu Benešov
Budova bývalé banky stojí na rohové parcele uzavírající blok domů na Masarykově náměstí směrem do Řeznické ulice. S ohledem na kompozici hmot se jedná o prostý hranolový útvar, jehož výrazná část je však rizalovitě předstoupena. Předstoupení není provedeno po celé výšce objektu, ale jen do úrovně hlavní římsy, která výškově odpovídá parapetům oken ve třetím podlaží. Čtyřpodlažní podsklepená budova je půdorysně charakterizovaná zejména vytříbeným interiérem haly o výšce dvou pater, kolem které jsou soustředěny kancelářské prostory. Exteriér stavby je poplatný době svého vzniku, strohý s užitím tvrdé novodobé omítky v barvě světle šedé. Hlavní průčelí je koncipováno symetricky se zvýrazněním vstupního portiku rámem a zapuštěním příslušné části fasády. Na hlavním průčelí je umístěn rozměrný bronzový reliéf s figurální výzdobou.
Vysoce kvalitní funkcionalistická architektura, která je intaktně dochována v dispozici, fasádách i v detailech interiéru.
Justiční dům
Původně radnice města, jejíž první podoba se střední věží byla dostavěna roku 1820. Justice sídlí v domě od druhé poloviny 19. století, kdy město Benešov zřídilo radnici v domě č. p. 100 na témže náměstí. Ve věži jsou umístěny dva bicí cimbály z první poloviny 17. století, které jako jediné ve městě, oznamují každou čtvrthodinu.
Starý židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov nacházející se v ulici Nová Pražská, byl založen v 17. století a sloužil svému účelu až do roku 1883, kdy byl v sousedství hřbitova na Karlově založen hřbitov nový. Starý hřbitov byl po roce 1980 téměř zlikvidován, o čtyři roky později změněn v parčík s několika ponechanými náhrobky.
Budova železniční stanice a Císařský salonek
Původní jižní část budovy byla postavena v roce 1872, severní část byla přistavěna koncem 90. let 19. století, kdy byl také postaven Císařský salonek, luxusní čekárna pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este při jeho cestách železnicí. Zachovala se bohatá štuková výzdoba a reprezentační kachlová kamna.
Pivovar Ferdinand
Pivovar nechal přestěhovat do Benešova z Konopiště v roce 1897 arcivévoda František Ferdinand d'Este. Výroba zdejšího piva dodnes vychází z původní receptury, používá ječný slad z vlastní humnové sladovny a nejlepší žatecký chmel. Názvy piv jsou příznačné - polotmavá třináctka Sedm kulí, Ferdinandova patnáctka, Max 11°.
Hrady a zámky
Zámek Konopiště
Hrad Konopiště byl založen jako gotická pevnost po vzoru francouzských kastelů koncem 13. století, pravděpodobně biskupem Tobiášem z Benešova. František Ferdinand d'Este, který zakoupil zámek roku 1887, přebudoval Konopiště na velkolepé sídlo císaře. Roku 1900 se oženil s Žofií z Hohenbergu. Součástí barokní zahrady je tzv. Růžová zahrada se skleníky. Pro skupiny doporučujeme privátní večerní prohlídku.
Zámek Jemniště
Roku 1720 pověřil František Adam Trauttmansdorff známého českého architekta F. M. Kaňku stavbou zámku, který by odpovídal jeho postavení předního šlechtice. Zámek je typickým šlechtickým sídlem doby vrcholného baroka a na jeho výzdobě se podíleli přední umělci jako Braun a Reiner. Současným majitelem je Jiří Sternberg, který se svou rodinou celoročně obývá levé křídlo zámku.
Hrad Český Šternberk
Český Šternberk se řadí k nejlépe dochovaným hradním celkům v České republice. Založil ho roku 1241 Zdeslav z panského rodu Divišovců nad řekou Sázavou a pojmenoval jej „Šternberk“. Jméno odvodil z erbovního znaku Divišovců, zlaté osmihroté hvězdy. Rodina zakladatele, Sternbergové, toto kamenné rozsáhlé sídlo vlastní dodnes. Hrad je otevřen celoročně, můžete tedy na prohlídku přijet i v zimních měsících.
Vyjížďky na koních
Barokní statek Benice chová kolem 80 koní, převážně kladrubského plemene. Kladrubští koně jsou jedním z nejstarších kontinuálně chovaných plemen koní na světě. Nabízí jedinečné vyjížďky krásnou přírodou na koních i v kočárech, výuku jízdy na koni a vedení spřežení pro začátečníky i pokročilé, přes léto je otevřena hospoda ve starobylém špejcharu.
Spolupracujeme s
